KnigaRead.com/
KnigaRead.com » Научные и научно-популярные книги » История » Валентин Седов - Происхождение и ранняя история славян

Валентин Седов - Происхождение и ранняя история славян

На нашем сайте KnigaRead.com Вы можете абсолютно бесплатно читать книгу онлайн "Валентин Седов - Происхождение и ранняя история славян". Жанр: История издательство -, год -.
Перейти на страницу:

233

Holowinska Z. Wczesnosredniowieczne grodzisko w Bonikowie w pow. koscianskim. Poznan, 1956.

234

Bernat W. Wczesnosredniowieczne cmentarszysko cia'opalne w miejscowosei Miedzy-borow, pow. Grodzisk Mazowiecki. — WA, XXII, 1, 1955, s. 81, 82; Ranhut L. Wczesnosredniowieczny grob cia'opalny ze wsi Nieporet, pow. Wolomin. — WA, XXIV, 4, 1957, s. 382, 383.

235

Hensel W. Slowianszczyzna wczesnosredniowieczna. Warszawa, 1965, s. 281–294, Hilczerowna Z. Z badan nad geneza ceramiki wczesnosredmowiecznej — Archeologia Polski, II, 2, 1963, s. 318–331, eadem Dorzecze gornej i slodkowej Obry, s. 50–139.

236

Кухаренко Ю. В. Славянские древности V–IX веков па территории Припятского Полесья — КСИИМК, 57, 1955, с. 33–38. Петров В. П. Памятники корчакского типа (по материалам раскопок С. С. Гамченко) — МИА, № 108,1963, с 16–38.

237

Русанова И. П. Славянские древности VI–IX вв. между Днепром и Западным Бугом.

238

Русанова И. П. Погребальные памятники второй половины I тысячелетия н. э. па территории Северо-Западной Украины — КСИА, 135, 1973, с. 3–9. Musiano-wicz К. Cmentarzysko kurhanowe z VI–VIII w w Klimentowiczach kolo Szepietow-ki (USRR). — WA, XXXIX, 3, 1975, s. 325–338.

239

Лепная керамика славянских поселений VI–VII вв. Верхнего Поднестровья и Западной Волыни исследовалась в ряде работ В. Д. Барана (Баран В. Д. Раннеславянские памятники па Западном Буге — Slovenska archeologia, 1965, Л 2, с 319–396, он же Рант слов'яни мiж Днiстром i Прип, яттю, с. 33–50) Однако его типология выполнена по иным принципам и имеет локальное, а не общеславянское значение Она не совместима с предлагаемой здесь классификационной группировкой всей славянской керамики третьей четверти I тысячелетия н. э.

240

Тимощук Б. О. Слав’яни Пiвнiчноi Буковини V–IX ст., с. 39.

241

Mitrea J. Contributii la cunoasterea populatiei locale dintre Carpati si Siret in sec V–VI e. n. — In Memoria Antiquitatis, II Piatra Neamt, 1970 p. 345–369, fig 14, 3, 5, Teodor Dan Ch. Unele probleme privind evolutian culturu mateiale din Moldowa in secolele VI–X — Carpica, II, 1969, p. 253–307, fig 18, 4–6, idem Les plus anciens Slaves dans 1 Est de la Roumanie (Moldavie) — In Berichte uber den II Internatio-nalen Kongress fur Slawische Archaologie, III. Berlin, 1973, p. 201–211, fig 2, Sze-kely Z. Die fruhesten blawischen Siedlungen in Siebenburgen — Slavia antique, XVII. Warszawa — Poznan, 1970, S. 125–130 Abb. 1,1–3, Cercetari arheologice in Bucuresti. Bucuresti, 1963, fig 8, 27, Комша М. Проникновение славян на территорию Румынской народно демократической республики и их связи с автохтонным населением — В кн. VII Международный конгресс антропологических и этнографических наук, т V М., 1970, с. 275–287, рис. 2, 3, 4.

242

Выжарова Ж. Н. Славяне и праболгары в связи с вопросом средиземноморской культуры — В кн. Славяните и средиземноморският свят VI–XI век. София, 1973, с. 239–266, рис. 2, Въжарова Ж. Селища и некрополи, с 9–27, рис. 2.

243

Comsa М. Directions et etapes de la penetration de Slaves vers la peninsule Balkani-que aux VIе — VIIе siecles (avec un regard special sur le territoire de la Roumanie). — In: Balcanoslavica, 1. Prilep — Beograd, 1972, p. 9–28.

244

Borkovsky I. Staroslovanska keramika ve stredni Europe, tab. I, 1, 3, 4, 7–9; II, 15, 17, 22; obr. 3, 1, 3; 8, 1–3; 9, 1–4; 14, 4; idem. Prazsky hrad v dobe premyslovskych knizat. Praha, 1969, obr. 5, 7.

245

Poulik I. Staroslovanska Morava, tab. III, 1, 2; IV, 2, 4–6; V, 2, 3; VI, 1–4; obr. 2; idem. Jizni Morava, zeme davnych slovanu, obr. 92–95; idem. Necropole slave a incineration de Pritluky (Moravie). — In: Investigations archeologiques en Tchecoslova-quie. Praha, 1966, p. 239, pl. XXVIII.

246

Hruby V. Stare Mesto. Velkomoravske pohrebiste «Na valach». Praha, 1955, tab. 51,1; Podborsky V. Stara Breclav, necropole du type de Prague (Moravie). — In: Investigations archeologiques en Tchecoslovaque. Prana, 1966, p. 239, tab. XXIX; Klanica Z. Pokus о trideni keramiky z Mikulcic. — In: Sbornik Josefu Poulikovi k sedesatinam. Brno, 1970, s. 103–112, tab. 6, 5.

247

Bialekova D. Nove vcasnoslovanske nalezy z juhozapadneho Slovenska. — Slovenska archeologia, 1962, N 1, s. 97–148; eadem. Osadnictwo slowianskie nad srodkowym Wagiem i gorna Nitra. — Acta archaeologia Carpathica, IV, 1–2, 1963, s. 177–201; Chropovsky B. Slovensko na usvite dejin. Bratislava, 1970, s. 15–25; Dekan J. Vyvoj a stav archeologickeho vyskumu doby predvel'komoravskej. — Slovenska archeologia, 1972, N 2, s. 559–577, obr. 1.

248

Eisner J. Devinska Nova Ves. Bratislava, 1952.

249

Kudrnac J. Vyvoj slovanskeho osidleni mezi prazskim Povltavim, Labem, Sazavou a Vyrovkou. — Pamatky archeologicke, 1963, 2, s. 173–220; Zeman J. Les debuts du peuplement Slave de la Tchecoslovaque et le problemes de type de Prague. — In: Investigations archeologiques en Tchecoslovaque. Praha, 1966, p. 215–218; idem. Be-ginn der slawischen Besiedlung in Bohmen. — In: Siedlung und Verfassung Bohmens in der Fruhzeit. Wiesbaden, 1967, S. 3–16; idem. Nejstarsi slovanske osidleni Cech, s. 115–235; Баранова М., Сметанка З., Станя Ч. Археологические исследования славянской эпохи в Чехии и в Моравии в 1966–1974 гг. — Pamatky archeologicke, 1975, 1, s. 153–162.

250

Pleinerowa I. Germanische und slawische Komponenten in der altslawischen Siedlung Brezno bei Louny. — Germania, 43, 1965, S. 121–138; eadem. Poznatky a problemy vyzkumu v Brezne. — AR, 1967, 5, S. 648–665; eadem. Zur relativen Chronologie der Keramik vom Prager Typus auf Grund der Siedlungsgrabung Bfezno bei Louny. — AR, 1968, 5, s. 645–666; eadem. Druha predbezna zprava a vyzkumu sidlist z doby stehovani narodu a slovenskeho obdobi v Brezne. — AR, 1971, 6, s. 700–715.

251

Pleinerova I, Zeman J. Navrh klasifikace casne slovanske keramiky v Cechach. — AR, 1970, 6, s. 721–732.

252

Vinski Z. Gibt es slawische Keramik aus der Zeit der sudslawischen Landnahme? — In: Archaeologia Jugoslavica, 1. Beograd, 1954, S. 71–82; Mitscha-Marheim H. Neue Bodenfunde zur Geschichte der Langobarden und Slawen im osterreichischen Donau-raum. — In: Beitrage zur alteren europaischen Kulturgeschichte, II. Klagenfurt, 1953, S. 355–378.

253

Bona I. Ober einen archaologischen Beweis des langobardisch-slawisch-awarischen Zusammenlebens. — Studijne zvesti Archeologickeho ustavu Slovenskej Akademie vied, 16,1968, S. 35–45.

254

Sos A. Cs. Das fruhawarenzeitliche Graberfeld von Oraszlany. — Folia archaeologica, X, 1958, S. 105–124, Taf. XVII; eadem. Jelentes a Pokoszepetki asatasoklol. — Ar-chaeologiai ertesito, 1973, 1, p. 66–77, fig. 9.

255

Hoffmann W. Die fruhslawische Brandgraberfelder im mittleren Elbegebiet. — Praehis-terische Zeitscrift, XXXVII, 3, 1959, S. 169–174; Schmidt B. Die spate Volkerwan-derungszeit im Mitteldeutschland. Halle, 1961, Taf. 27; Kruger B. Zur Nordwestaus-breitung der fruhslawischen Keramik im weiteren Elbe-Saale-Gebiet. — In: Varia Archaeologica (Unverzagt-Festscrift). Berlin, 1964, S. 219–227; Corpus archaologischer Quellen zur Fruhgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), I. Berlin, 1973.

256

Kruger B. Dessau-Mosigkau. Ein fruhslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbegebiet. Berlin, 1967.

257

Poulik J. Staroslovanska Morava, s. 15–19; idem. Staroslovanske mohylove pohrebis-te v Pritlukach na Morave. — AR, 1951, 1, s. 97–100.

258

Poulik J. Etat des etudes slaves en Moravie. — In: Investigation archeologiques en Tchecoslovaquie. Praga, 1966, p. 237.

259

Preidel H. Die Anfange der slawische Besiedlung Bohmens und Mahrens. Grafelfind, 1959, S. 59–70.

260

Herrmann J. Die germanischen und slawischen Siedlungen und das mittelalterliche Dorf von Tornow, Kr. Calau. Berlin, 1973, S. 243–265, 359–366.

261

Tejral J. Mahren im 5 Jahrhundert. Praha, 1973.

262

Bialekova D. Nove vcasnoslovanske nalezy z juhozapadneho Slovenska, s. 135.

263

В отдельных пунктах керамика первого типа продолжала бытовать среди вновь распространившейся до конца VII в. (Bialekova D. Zur Datierung der oberen Grenze des Prager Typus in der Sudwestslowakei. — AR, 1968, 5, S. 619–625). На средней Эльбе керамика первой группы бытовала, по-видимому, до середины VII в.

264

Karaman L. Glose nekojum pitanjima slovenske arheologie. — Vjesnik za arheologiju i historiju Dalmatinskiu, LIV, 1952, s. 55–71. К этому мнению склоняется и З. Трнячкова (Trnackova Z. К datovani kostroveho hrobu ze Slizan na Morave. — Pamatky archeologicke, 1962,2, s. 442–448).

265

Bratanic B. Uz problem doseljenja juznih Slavena. — In: Zbornik radova (Filozofskog Fakulteta Sveucilista u Zagrebu). Zagreb, 1951, s. 221–248.

266

Толстой Н. И. Некоторые вопросы соотношения лингво- и этнографических исследований. — В кн.: Проблемы картографирования и языкознания и этнографии. Л., 1974, с. 23–25.

267

Ljubinkovic М. Problemi arheoloskih istrazivanja VI–VII veka u Jugoslaviji, sa posebnim osvrtom na probleme slovenske arheologije. — In: Materijali in Simpozijum praistorijske i srednjevekovne sekcije Archeoloskog drustva Jugoslavije. Beograd, 1966, s. 83–94.

Перейти на страницу:
Прокомментировать
Подтвердите что вы не робот:*